I love muffins

17. října 2009 v 10:25 | pan Ironický |  když trápíme fotoaparát
 


Patříš ke klapperkám

26. září 2009 v 17:40 | pan Ironický |  ironické debaty

KLAPPERKY

,,..říkají jim klapperky,to kvůli jejich zvuku na mramorové chodbě:klap,klap,klap...."

A skutečně,když je měla včera na sobě,neustále klapala,ale nějak mi to nevadilo,naopak.Bylo to na večer,kdy jsme slavily narozeniny kamarádky,pod mostem.Jestli jste ty boty chtěli zahlédnout,museli jste očima přejet ty dlouhé,úzké,černé párátka na jejichž konci se na podpadku tyčily ony lesklé,černé klapperky.


PATŘÍŠ KE

,, ... a prosimtě,ty jsi vždycky patřila ke..ehm k nám "
,, Chtěl jsi říct ke mě?! "
,,Ne,nechtěl."
,,Jojo,chtěl."
,,Ne,nechtěl."
( chtěl )



O nás....

9. srpna 2009 v 23:02 | Twhite |  naše zvrhlé vlastnosti
Ahoj,

tak konečně po Yondrově dlouhém naléhání sem píšu první článek.Dřív se mi do toho nechtělo,asi jsem nevěděla ,co napsat......

Na Yondrovo přání napíšu něco o něm a o mě....prostě o nás....on o nás taky něco napsal a to už před 2 měsíci.....je čas to vidět i z mého úhlu pohledu....a myslím to v dobrém....

Jak popsat Yondru a vztah mezi námi?Pestrobarevný?Komplikovaný?Dokonalý?Najde se tolik slov jak ho vystihnout,ale to bych mohla psát pořád dokola a dokola.....Když už jsme u toho,může vůbec existovat přátelství mezi klukem a holkou?Nebo se jejich vztah musí zákonitě zvrhnout ve vztah láskyplný??Já osobně na to odpověď neznám....Yondra je prvním klukem,se kterým mám přátelský vztah,ale vlastně jenom prozatím,protože jakou můžu mít jistotu,že se na něj jednou nevrhnu?? A jakou mám jistotu,že on,při své skvělé rovnováze, se nevrhne na mě??

My jsme si vlastně nikdy neřekli,jak to mezi námi je a co k sobě cítíme,proto si nevyčítám,když ho jeden den v týdnu nenávidím-není to přesně ve středu v devět ráno,je to možná tehdy,když si dá málo kafe po ránu,vstane špatnou nohou a nebo rovnou po prde.... Ale ne vždy za to může on....ale i já,co prostě ten den nemá náladu na jeho ironický kecy.... Ale někdy za to může i nějaká nejmenovaná osoba z naší třídy,která se vtírá mezi nás více než je zdrávo!!! Á jé,prokecla jsem žárlivost?Jo přiznávám,někdy mě děsně štve,když se spolčí s někým proti mě a nebo mi ho někdo bere!! Je to můj kamarád!!Není tý blbky z vedlejší lavice....!!!

Doufám,že se mi taky někdy přizná,že žárlí....doufám.... Co říct na to že spolu jdeme do kina,mekáče a na nákupy?Ale není jen perfektní a není to jen jeho velký nos....:D Před koncem školního roku mě urazil.....nechce se mnou být ve skřínce ani se mnou nechce sedět v lavici....ale nebudu to hrotit,třeba to byl jenom jeden z těch dnů,kdy měl málo kafe a do září si to rozmyslí...

Takže až jednou budu mít malý Yondříšky s obřím nosem a blond patkou budu se divit?Ne vážně nemyslím ty nosy a blond patku....


Twhite-slečna Tuberkulózní

P.S.: Vím,že mám na tý fotce hezký nohy...





Školní výlet Živohošť 2009

29. června 2009 v 18:52 | pan Ironický |  když trápíme fotoaparát



O ní

15. června 2009 v 18:25 | pan Ironický |  naše zvrhlé vlastnosti
Budu vám psát o člověku,který se jen tak lehce nedá stčit do škatulky spolužáci,nebo jen přátelé,ona je prostě ona,je svá.Ona,co se vždycky usměje,když se na mě podívá,ona co má vždycky vtipné a nezapomenutelné prupovídky,ona co má nejlepší známky ve třídě,ona která se mnou sdílí řadu názorů.Je to ona co se změnila,ona kdo mi každý den neustále připomíná,že jen ona,je tím,kdo si ,,zalouží" mé kamarádství.Ale není tak úplně dokonalá.Stejně jako já se ke každému chová jinak a někdy je její osobní profil důležitější než kamarádi,ale přesto ,,bývá" ohleduplná.Je to taky ona co mi svým kamarádství určitě vzala kamarádství někoho jiného,ale to dělají všichni kamarádi a nemůžou za to.Taky je to ona,co mi skáče do řeči,protože chce říct přesně to samé.Občas mluví blbosti,i já,ale od toho tu právě jsme,mi přátelé,kteří si navzájem chybí říkáme,zlepšujeme se a vzájemně porporujeme,aby jsme byli lepší,lepší než ostatní,mi zrovna,když už se nezlepšujeme si najivně naháváme a připomínáme si naši vysněnou utopii,kdy máme obrovské vily,do školy jezdíme limuzínami a ostatní spolužáci jsou naši poddaní,právě tohle je jedna z věcí,z které si děláme srandu.Ostatní to nechápou,hrajeme příliš reálně,ale přesto víme,na čem jsme.Každý jsme trochu jiný,právě proto se dobře doplňujeme,ona si jde striktně,někdy až nelidsky za cílem a umí být u toho i vtipná,já se svou kreativitou kypím nápady a svými keci hraju s každým slovní tenis,rád míček odpálkovávám.Na mé jízlivé keci,které každého hluboko uráží si zvyknul každý,na její plácání do mého stehna,kdykoli když má zachvat smíchu jsem si také zvyk a celkově jsme si si na sebe zvykli.Nikdy jsme si neřekli,že ten druhý je pravý kamarád,ale přesto to víme,neříkáme to,máme příliš velkou hrdost,ale ta časem mizí a já to na ní,hlavně v posledních týdnech vidím.Snad nám to vydrží,vydržel jsem když celá zblázněna přijela z tábora,vydržel jsem i to,když se bezhlavě zamilovala to Twilight,ale vydržím ještě něco?Proč jen já jsem ten,kdo zvládá výmysli druhého?
Každé kamarádství je složité,nejdůležitější je tolerance,chápavost ale i obětavost,která když nepřichází,kamarádství stagnuje.Ovšem,musíme si ujasnit,kam až chceme,aby kamarádství narostlo,zvláště mezi klukem a holkou....