Červen 2009

Školní výlet Živohošť 2009

29. června 2009 v 18:52 | pan Ironický |  když trápíme fotoaparát



O ní

15. června 2009 v 18:25 | pan Ironický |  naše zvrhlé vlastnosti
Budu vám psát o člověku,který se jen tak lehce nedá stčit do škatulky spolužáci,nebo jen přátelé,ona je prostě ona,je svá.Ona,co se vždycky usměje,když se na mě podívá,ona co má vždycky vtipné a nezapomenutelné prupovídky,ona co má nejlepší známky ve třídě,ona která se mnou sdílí řadu názorů.Je to ona co se změnila,ona kdo mi každý den neustále připomíná,že jen ona,je tím,kdo si ,,zalouží" mé kamarádství.Ale není tak úplně dokonalá.Stejně jako já se ke každému chová jinak a někdy je její osobní profil důležitější než kamarádi,ale přesto ,,bývá" ohleduplná.Je to taky ona co mi svým kamarádství určitě vzala kamarádství někoho jiného,ale to dělají všichni kamarádi a nemůžou za to.Taky je to ona,co mi skáče do řeči,protože chce říct přesně to samé.Občas mluví blbosti,i já,ale od toho tu právě jsme,mi přátelé,kteří si navzájem chybí říkáme,zlepšujeme se a vzájemně porporujeme,aby jsme byli lepší,lepší než ostatní,mi zrovna,když už se nezlepšujeme si najivně naháváme a připomínáme si naši vysněnou utopii,kdy máme obrovské vily,do školy jezdíme limuzínami a ostatní spolužáci jsou naši poddaní,právě tohle je jedna z věcí,z které si děláme srandu.Ostatní to nechápou,hrajeme příliš reálně,ale přesto víme,na čem jsme.Každý jsme trochu jiný,právě proto se dobře doplňujeme,ona si jde striktně,někdy až nelidsky za cílem a umí být u toho i vtipná,já se svou kreativitou kypím nápady a svými keci hraju s každým slovní tenis,rád míček odpálkovávám.Na mé jízlivé keci,které každého hluboko uráží si zvyknul každý,na její plácání do mého stehna,kdykoli když má zachvat smíchu jsem si také zvyk a celkově jsme si si na sebe zvykli.Nikdy jsme si neřekli,že ten druhý je pravý kamarád,ale přesto to víme,neříkáme to,máme příliš velkou hrdost,ale ta časem mizí a já to na ní,hlavně v posledních týdnech vidím.Snad nám to vydrží,vydržel jsem když celá zblázněna přijela z tábora,vydržel jsem i to,když se bezhlavě zamilovala to Twilight,ale vydržím ještě něco?Proč jen já jsem ten,kdo zvládá výmysli druhého?
Každé kamarádství je složité,nejdůležitější je tolerance,chápavost ale i obětavost,která když nepřichází,kamarádství stagnuje.Ovšem,musíme si ujasnit,kam až chceme,aby kamarádství narostlo,zvláště mezi klukem a holkou....